Dnes, přemýšlím o tom proč na mě počasí tolik působí. Když venku svítí slunce, mám dobrou náladu, hodně se směji. Za to když prší, mám pocit, že je mi všechno jedno, jakoby už nikdy nemělo vysvitnout slunce.
Všichni moc dobře víme, že to tak není, ale myslím, že takhle ovlivňována počasím nejsem jen já. Spousta lidí má na podzim špatnou náladu. Já osobně mám podzim hrozně ráda, ale je pravda, že tu náladu mám takovou zvláštní. Jenomže se mi na podzim hrozně dobře přemýšlí. Je to roční období kdy bojuji se vším co mám v hlavě a snažím se to urovnat. Asi nejsem zvyklá přemýšlet v létě a proto mě to tak rozhodilo, kdo ví.
Právě teď čtu článek o náladě a psychice člověka, tak třeba se něco dozvím.
Tak jsem se dočetla akorát to, že jsou čtyři skupiny lidí a každý to má jinak. To je logické.
Také bych tu chtěla popřemýšlet o tom, proč si lidé myslí, že musíte být stále v pohodě. Každý má občas na nic den a moc bych si přála aby to lidé okolo mě chápali. Místo toho se naštvou, že nemluvím, že jsem protivná a podobně, ale prostě když se vrátím k prvnímu zamyšlení, je těžké se mnou promluvit když například prší. Jsem zažraná do deště, moje oči stále běhají po padajících kapkách vody a nemám čas na mluvení, ani většinou nemám co bych řekla. Jindy mluvím, ale když prší zmůžu se na pár vět. A přesně v tuto dobu začnou být všichni protivní na mě, že vůbec nemluvím, ale kdybych jim vysvětlila co cítím a co se ve mně v tu chvíli odehrává asi se mi vysmějí. Nikdo by nepochopil jak mám ráda déšť a nikdo by nepochopil co mě na něm tak fascinuje, přesto, že mi pomáhá náladově klesnout.
Ani teď upřímně nevím jak to vysvětlit a možná je tohle fantazírování úplně nesmyslné, nebo věty, které píšu jsou úplné blbosti, ale svedu to na počasí a to mě uklidní. Doufám, že nepíšu tak špatně pořád.
Co Vy a Vaše nálada? Ovlivňuje ji počasí nebo máte to štěstí, že jste počasí -- odolní.
S největší láskou, Šestka.
xoxo
